Setkání

Žiji v krásném koutě Vysočiny – Lukách na Jihlavou. Vychovala jsem dvě vlastní děti, jsem vdova.

Poslední rok se starám o svoje vnoučata – Nikolu, které je dvanáct let a jedenáctiletého Jaroslava, protože toho jejich matka není schopná. V měsíci květnu 2011 mi byly děti svěřeny do pěstounské péče. Matka je příležitostně navštěvuje. Otec si bere děti jednou měsíčně na víkend.

V průběhu jednání o svěření dětí do pěstounské péče mě na odboru Sociálního zabezpečení – péče o dítě v Jihlavě upozornila paní Kyselová na sdružení Pěstounské rodiny kraje Vysočina, vedené manželi Dietrichovi z Nové Cerekve. S tímto sdružením  jsem se spojila a paní Dietrichová mi hned nabídla možnost zúčastnit se výletu, které sdružení pořádalo následující víkend. Výletu jsem se bohužel mohla zúčastnit sama, protože vnoučata byla právě v tomto termínu u otce.

Jela jsem tedy s manželi Dietrichovými a jejich dětmi. Navštívili jsme Hamry nad Sázavou – kde byl sraz všech pěstounů i s dětmi. Sešlo se asi desítka rodin z celé Vysočiny. Procházkou hezkým krajem jsme shlédli betonové sochy od sochaře Michala Olšiaka – Koně, Mamuta, Rozštípenou skálu a Hamroně. U sochy Mamuta se děti zúčastnily různých soutěží se sladkými odměnami. Celou dobu byly děti velice čilé a hezky se chovaly. Na závěr procházky jsme se zastavili v cukrárně. Potom ještě někteří navštívili park a kostel na Zelené hoře a rozjeli jsme se do svých domovů v různých místech Vysočiny.

Výlet měl velký význam jak pro děti, které strávily hezký den, tak pro nás pěstouny, protože měli možnost se sejít, popovídat si o svých problémech, starostech i radostech a vyměnit si zkušenosti. Pro mě osobně to byl krásný odpočinkový a  bezstarostný den. Dozvěděla jsem se hodně o pěstounské péči, o zkušenostech s výchovou dětí a také něco o problémech, které s touto výchovou souvisí. Jsem moc ráda, že jsem se výletu mohla zúčastnit. Dostala jsem zde i nabídku pro děti, zúčastnit se letního vodáckého tábora. Této možnosti pro děti určitě využiji. Nejcennější pro mě ale byla příležitost setkat se s lidmi, se kterými sdílím podobný osud.

Jsem už starší babička, letos mi bude 73 let, proto nemohu dětem nabídnout tolik různých aktivit, které by zažily se svými rodiči. Jsem tedy velmi ráda, že jsem se dozvěděla o nových možnostech, které pro děti i pro mne určitě budou zajímavé a užitečné.

Těším se na další setkání.

Zdenka Němcová

Revoluční 555

588 22 Luka nad Jihlavou