Lucie jako Lucie

Maminka zjistila, že její malá dcerka Lucinka má neštovice. Holčička se začala celá osypávat červenými svědivými pupínky, nastoupila teplota. Znavená, vyčerpaná dcerka stojí na stole a maminka v jedné ruce drží skleničku bílého tekutého pudru a v druhé špejličku s vatou a puntíkuje a puntíkuje. Lucinka je zachviličku posetá bílými puntíčky od shora dolů, mezi vlásky, obličejíček, ramínka, bříško, zádíčka – no však to znáte, jeden puntík vedle druhého, původní barva kůže už není skoro vidět. V tom se maličká na sebe podívá do zrcadla a řekne: “ Konečně je ze mne Lucie Bílá“.

příběh jedné rodinky z Vysočiny