Fuchtle

Kdysi dávno se naše Alenka, když jsme míjeli obchůdek se starožitnostmi zeptala : “ A co je to, to vetešnictví ? “ Uspokojili jsme ji pravdivou odpovědí a chvíli byl klid.

Za pár měsíců jsme prožili takovou nepěknou historku. Na dovolené i s jinými pěstounskými rodinami došlo na to, že Alenka dostala obrovskou facku od jiné dívčiny a to údajně proto, že jí Alenka přebrala jejího kluka. Raději se mě neptejte, jak jsem to vyřešila, zachovala jsem se jako lvice, která brání své mládě. Jo, skoro jsem ji sežrala, ale to jsem nechtěla povídat. Alenka ještě dlouho potom nemohla pochopit, proč se to stalo, když ona nic neudělala a tehdy řekla o té holčině : “ To je ale, Fuchtle „.

Incident  však v ní ještě dlouho potom ležel. Jednoho dne nám položila otázku : “ A co to je vlastně, Fuchtle ? “

Taťka se Šárkou se na sebe významně podívali a oba si naráz vybavili, jak se Alenka ptala na to, co je to vetešnictví, proto oba skoro jednohlasně odpověděli : “ No fuchtle, ty se přeci prodávají v tom vetešnictví “ a padli smíchy skoro pod stůl.

Alence to tedy k smíchu fakt nebylo. A uběhlo mnoho let.

Alence je už 17 let, je doma nejstarším dítětem. Její mladší sourozenci sedí u stolu, když tu se najednou hovor stočí směrem k této historce. Zazní slovo Fuchtle. A Lucka se nevině zeptá : “ A , Šárko, co je to ta fuchtle ? Šárka nevěří svým uším, podívá se na mne, v očích má paniku i smích  současně :“ No, jak bych ti to Lucko vysvětlila ?“ Je na ní vidět, že si velmi dobře vybavuje celou historku s vetešnictvím a fuchtlí, když v tom Lucka chytí druhý dech a povídá: “ Já už vím, to je přeci taková malá motorka, ne ? “

Šárka si drží oběma rukama své už větší těhotné bříško a smíchy se nemůže ani nadechnout,  já s Alenkou už jsme zase skoro pod stolem – smíchy. Fuchtle nebo fichtl, to je jedno a to samé, nezdá se Vám?

Monika