Jedna jako druhá

Unavení přijedeme z práce domů. Zasedneme s dětmi ke kuchyňskému stolu, dáme si kafe a ptáme se jich, jak bylo ve škole. Hovor plyne. V tom se v kuchyni objeví náš baculatý kocour – pravda trošku za zimu zlenivěl a zakulatil se. Ví, že na stůl nesmí, ale přesto to vždycky zkusí. Manžel už jen povzdychne: “ Co čumíš kocoure jeden, tlustej si, jen se tu flákáš a žereš.“ V tom se ozve zpoza stolu naše přijatá dcera. „Ty taky, tati.“

Neudržela jsem se smíchy a smála se a smála se. Bylo to trefné. Manžel se na mě zamračil a řekl: „Jedna jako druhá, vždyť ona je celá ty“. Odvětím: „Ale, vždyť já neřekla ani slovo.“ Manžel na to: „Ale chtěla, viděl jsem ti to na očích, jak se ti v nich zablýsklo“

Pravda. Napadlo mne to taky, ale tentokrát byla dcera rychlejší 🙂

D.