Naše „Rozumbrada“

Tento rok jsme vyjeli na vodácké soustředění na Otavu s partou dětí a teenagerů. Naše malá devítiletá holčička měla první den teplotu a musela zůstat semnou v základním táboře. Po svačince jsem ji dala lék, uložila ji do stínu stromů na karimatku a zachumlala ji do spacáčku, po chviličce usnula a prospala celé odpoledne. Když se posadila a koukala kolem sebe, povídám jí: “ Ty jsi spinkala celé odpoledne, beruško.“ Její odpověď zněla: “ Ano maminko, to já mám ráda. to se mi tak hezky zakulatí hlavička, koukám se přitom na stromy, jak se hýbou ve větru. Já ti mám tak ráda přírodu, příroda je strašně krásná. “ …..a teplota byla pryč.

zapsala MO