Poděkování přátelům
DĚKUJI Vám přátelé !!!!!!
Stanování náhradních rodin (pěstounských i adoptivních) v Moravči v blízkosti Nové Cerekve, kde bydlí hned dvě nejaktivnější rodiny našeho sdružení, Dietrichovi a Havelkovi, jsem vám přibližovala svými příspěvky po dva roky existence této skvělé akce. Tentokrát bych ze svého lůžka (už ne nemocničního) chtěla pozdravit všechny, kteří se letos (přelom července a srpna 2009) v hojném počtu na stanování sešli a zároveň všem poděkovat za velmi hezké společenství (kolik nás tam tentokrát bylo asi najdete v sekci „Proběhlo“ , kde vše pečlivě a včas ve svém „volném“ čase dokládá Monika – kde ten čas bere je mi záhadou). Kdo chce vše zažít – musí přijet!
Ano, jsem to já, kdo chtěl, aby jeho družstvo vyhrálo volejbalový zápas a zapomínajíc na svůj věk a dlouhou dobu od závodního sportování jsem se pokusila vybrat zahraný míč. Achilovka prostě na to připravená nebyla…..a tak ji mám zoperovanou a nosím slušivou, ale v tomto letošním horku nepříjemnou sádru, a děti jsou první prázdniny bez maminčiných aktivit…
Děkuji všem za pomoc a zvlášť chci poděkovat Monice a Alešovi za rychlou reakci při mém úraze (jejich pomoc byla úžasně rychlá) Majce a Lucce, které mne doprovodily na pohotovost a udržovaly pohodu (jedno z důležitých pěti P), Žanetě a Petrovi, kteří se postarali o mé děti, sbalili všechny naše věci, odvezli naši dodávku a dvě z dětí domů a to přesto, že sami mají tři malé rošťáky. Dík patří také Jarce, ta společně se svými dětmi, Leničkou a Aničkou, zpříjemnila pobyt i malé Klárce, která je po zbytek roku v ústavní péči a na tuto akci se od loňska moc těšila. A také děkuji všem, kteří na mne mysleli a modlili se za mé uzdravení.
Nestojím sice na červeném koberci a neděkuji v dlouhé róbě za uděleného Oskara, ale věřte mi, že pro mne tato pomoc znamená víc než ta „slavná figurka“.
Vždycky je lepší mít své zážitky než jen poslouchat nebo číst postřehy druhých, ale to jistě sami víte….
Přátelé, už se moc těším na další společné akce a Vy, kteří ještě váháte, vyberte si nějakou naši akci nebo alespoň navštivte klub náhradních rodin, který máte nejblíže svému bydlišti a přijďte mezi nás „staré mazáky“, určitě se s námi budete cítit dobře za to dám klidně „ruku do ohně“.
Blanka Balíková